Nem.pojištění v souvislostech

Zaměstnanec:

ode dne činnosti, ze které plyne povinnost odvádět sociální pojištění až do dne, ze kterého by mohl plynout takový příjem.

(Včetně DPP s příjmem nad 10 000. I když 300 hodin už odpracováno, ale DPP stále uzavřena, tak je fyzická osoba stále zaměstnancem).

Příklad (k par.5)

Společník s.r.o pracuje ve funkci projektanta za odměnu 30 000,-Kč a zároveň ještě v dozorčí radě za 5 000,-Kč.

Sociální pojištění odvádí z obou příjmu, ale zaměstnanec je pro účely OSSZ pouze 1x (a to z práce v doz. radě)

(Pokud by pracoval jako projektant v prac. poměru, je zaměstnancem pro účely OSSZ 2x.)

Pokud by pracoval pouze jako projektant, neodvádí soc. pojištění a není ani zaměstnancem pro účely OSSZ.

Zaměstnanci nejsou: (platby provádí ministerstvo obrany nebo svobody)

• Osoby ve vazbě nebo v trestu odnětí svobody a nejsou zařazeni do práce,
• Členové zastupitelstev územních a samosprávných celků, pokud jsou odměňováni jako neuvolnění členové 

Zaměstnavatel: ten kdo zaměstnává alespoň 1 zaměstnance.

Mzdová účtárna zaměstnavatele

(ne tam, kde právnická nebo fyzická osoba provádí zpracování na základě smlouvy)

Zaměstnaná osoba 

zaměstnanec nebo OSVČ, kteří jsou účastní nemocenského pojištění a provádí ho ossz.
Osoba pracující na dpp s příjmem do 10 000,-Kč není zaměstnanec, pouze zaměstnaná osoba.

Smluvní zaměstnanec:

• zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele se sídlem na území 3.státu (neplatí pro něho koordinační nařízení EU), se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezepčení,
• zaměstnavatele ve státu s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení. 

Pracuje v ČR u smluvního zaměstnavatele na základě smlouvy mezi zahraníčním a smluvním zaměstnavatelem.

Smluvní zaměstnancec odvádí z příjmů odvody na soc. pojištění (u smluvního zaměstnavatele), z částky kterou vyplácí smluvní zaměstnavatel.

Pokud smluvního změstnance vyplácí smluvní zaměstnavatel, tak hradí sociální pojištění z částky, která se rovná částce smluvené ve smlouvě.

Takovýto zaměstnanec je pojištěn v ČR, do dne než se prokáže, že je pojištěn v jiném státě. Pojištění se zpětně neruší.

Předpisy EU a smlouvy o sociálním pojištění jsou nadřazeny.

Zahraniční zaměstnanec:

Zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele pracující na území ČR s nímž ČR nemá uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení.

Může se přihlásit k nemocenskému pojištění dobrovolně (za podmínek stanovených pro OSVČ), ale musí být dobrovolně přihlášen i k důchodovému pojištění.

Výše vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění je buď 6 000,-Kč (minimální vyměřovací základ, z kterého hradí zahraniční zaměstnanec 2,1%) nebo ve výši, kterou si určil jako osoba dobrovolně důchodově pojištěná (pro daný měsíc).

Pojistné na důchodovém a nemocenském pojištění si platí jako OSVČ

Pobírá dávky nemocenského pojištění jen pokud hradí nemocenské pojištění.

Zaměstnanec vyslaný k výkonu práce do nesmluvní ciziny nebo státu EU,

 která nemá s ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním pojištění:
je stále soc. pojištěn na území ČR po celou dobu vyslání.

Právní nástupce předchozího zaměstnavatele:
Zaměstnanec je stále zaměstnancem, pracovní poměr stále pokračuje a pokud v průběhu předchozích 10-ti let dojde k oprávněným nárokům zaměstnance, je právní nástupce povinen je uspokojit (a započítat do vyměřovacího základu pro dovod pojistného).

V případě právního nástupce, se max. vyměřovací základ určí i v době pracovního poměru, ve kterém byl povinen odvádět předchozí zaměstnavatel sociální pojištění.

Zahraniční zaměstnavatel:

Zaměstnavatel mimo EU.
Není s ním uzavřena mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení a neplatí mezinárodní regulační nařízení EU.

Př:

Argentina (není smlouva o sociálním zabezpečení) si tu pronajme studio a zaměstná v něm i Čechy.
Není to sídlo na území ČR a i Češi jsou zahraniční zaměstnanci, proto jsou pojištění v Argentině.
Lze se dobrovolně přihlásit k pojištění v ČR

Pracovníci v pracovním poměru uzavřeném podle cizích právních předpisů:

Zaměstnavatel se sídlem v ČR se může dohodnout se zaměstnancem, že jeho pracovní vztah se bude řídit cizími právními předpisy.

(Tento zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, ale i plátcem sociálního pojištění, pracovní poměr se řídí cizími práv.předpisy).

Vztahují-li se na zaměstnance koordinační nařízení EU nebo smlouva o soc. zabezpečení jsou tyto předpisy nadřazeny českému právu.

Vznik pojištění:

1) Den nástupu do zaměstnání i když nezakládá účast na nemocenském pojištění v měsíci nástupu
2) Den nástupu do zaměstnání po výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, pokud se stále jedná o stejné zaměstnání

Den vstupu do zaměstnání:

den vzniku zaměstnání, za který se nekrátí mzda, plat.

Př: Zaměstnanec uzavřel prac. smlouvu se zaměstnavatelem od 1.1.2021, ale nastoupil do zaměstnání 2.1.2021, kdy zároveň utrpěl úraz. 

Dne 1.1.2021 byl svátek a mzda ani plat se nekrátí, proto se za den vstupu do zaměstnání považuje již 1.1. 2021.

Konec zaměstnání: Dnem od něhož není zaměstnanec odměňován.

Zaměstnavatel musí oznámit konec zaměstnání do 20.dne následujícího po měsíci, ve kterém byl zúčtován poslední započitatelný příjem a založit zaměstnanci ELDP.

Pracovně migrující zaměstnanec mezi státy EU:

Platí pro něho stejné podmínky pro získání účasti na nemocenském pojištění jako ve státě, kde pracovat začal.
(příklad: Zaměstnavatel se sídlem na území ČR zaměstná německého zaměstnance, pracovat začal na území ČR.
Pojištěn bude na území ČR, ale vztahují se na něho koordinační nařízení EU).

Příklad:

Zaměstnanec Němec je zaměstnán zaměstnavatelem se sídlem na území ČR.  Pracuje podle českého právního systému, ale vtahují se na něho koordinační nařízení EU.
DPN je v délce německých předpisů ohledně náhrady mzdy/platu je 6 týdnů (podpůrčí doba 270 dnů a započítává se i ze zaměstnání v jiných státech).
Náhrada mzdy/platu nad český právní systém se započítává do vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění a odvádí se i zdravotní pojištění a samozřejmě daň. Po uplynutí 14-ti dnů se odvádí pojistné a daň z celé částky. Zároveň bude poskytováno nemocenské od 15. dne DPN.
Pokud by měl zaměstnanec bydliště v Indii, ale byl by zaměstnán podle německého práva, nevztahují se na něho koordinační nařízení EU a není tedy zaměstnancem migrujícím mezi státy EU.
DPN by byla v délce 6 týdnů (německé právo, ale není nárok na náhradu mzdy/platu podle českého ZP).
Nemocenské by bylo vypláceno až po uplynutí 6-ti týdnů.

(Německé předpisy jsou zvláštní právní předpisy. Podle §16 zákona o nemocenském pojištění nejsou dávky nemocenského pojištění, které náleží podle zvláštních práv. předpisů započitatelným příjmem).

Pokud zaměstnanec vykonává více zaměstnání na území více států EU pro různé zaměstnavatele, je povinen účastnit se sociálního pojištění pouze v jednom státě včetně zdravotního pojištění. 

Pro zaměstnání uzavřena po 30.4.2009 platí, že zaměstnanec s bydlištěm v ČR je pojištěn v ČR (pokud pracuje ve více státech EU).
Pokud úhrn jeho činností na území Čr je menší než 25% bude pojištěn v jiném státě EU.
Pokud úhrn činností takového zaměstnance nedosáhne alespoň 25% v některém z těchto států, k takovému zaměstnání se nepřihlíží.
Pokud zaměstnanec s bydlištěm v ČR nebude vykonávat práci na území ČR, ale v jiných státech EU, bude pojištěn v ČR (takovýto zaměstnanec si vyžádá potvrzení na ČSSZ, že je pojištěn v ČR a zaměstnavatel státu EU bude platit sociální pojištění na OSSZ).
Pokud zaměstnavatel se sídlem v ČR zaměstná zaměstnance, který bude vykonávat práci pro zaměstnavatele jiného členského státu EU a v tomto státě EU bydlí, bude platit sociální pojištění do státu svého zaměstnance (na základě potvrzení zaměstnance z ČSSZ, že je pojištěn ve svém státě bydliště), podle předpisů toho státu, kde je zaměstnanec pojištěn.
Pokud FO vykonává zaměstnání v jednom státě EU a v dalším státě EU je OSVČ, právní předpisy se vztahují na ni takové, které jsou ve státě, kde je zaměstnaná.

Dobrovolné přihlášení k důchodovému pojištění:

za dané měsíce (DPP nebo DPČ nebo OBZP) je nutné zaplatit sociální pojištění do 12ti měsíců od měsíce, ve kterém není sociální pojištění uhrazeno.

Příklad:

Martin pracoval na základě DPP se započitatelným příjmem, který nezakládá účast na sociálním pojištění od 4.3. do 4.10. téhož roku.

Tuto dobu chce mít zahrnutou v době uznatelné pro výpočet důchodu. Proto se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění.

Pokud chce mít tuto dobu zahrnutou celou v době která se započítává do doby důchodovéh pojištění, musí sociální pojištění zaplatit nejdéle do 4.3. následujícího roku. Pokud sociální pojištění zaplatí po tomto datu - například 10.3. následujícího roku započítává se mu do doby sociálního pojištění pouze doba od 10.3. ačkoliv pojistné na sociálním pojištění zaplatil v plné výši.

Pokud 10.3. následujícího roku zaplatil pojistné i za další měsíce a to do 4.10. za předchozí rok DPP, tyto další měsíce se započítávají v plné výši, protože je uhradil v průběhu do 12ti měsíců ode dne kdy tyto měsíce započaly minulý rok.

Délka doby studia, která není sociálně pojištěna lze na základě přihlášky doplatit kdykoliv.

Pokud je zaměstnavateli uhrazován příjem na základě zvláštního právního předpisu a tento příjem je připisován zaměstnanci ke mzdě, pak zaměstnavateli musí být k tomuto příjmu uhrazena i částka na odvodu pro sociální pojištění a to ve výši 24.8%.
Tato povinnost se vztahuje i na úřady práce nebo odborové organizace (pokud se však v kolektivní smlouvě stanoví, že zaměstnavatel bude nadále hradit sociální pojištění, přechází tato povinnost na zaměstnavatele).
Pokud refundace nevyplývá ze zvláštních právních předpisů a zaměstnavateli je refundováno, bude hradit zaměstnavatel sociální pojištění (v případě, že si smluvně nevyjednal i refundaci soc.pojištění).

Pojištění neodvádí:

• zaměstnanci pracující v ČR pro zaměstnavatele s diplomatickými výsadami a imunitou, pokud jsou pojištěny v jiném státě.
•  pro mezinárodní org. pokud jsou pojištěni prostřednictvím této organizace a písemně prohlísí orgánu nem. poj, že chtějí být vyňati z tohoto pojištění v ČR
  (prohlášení podávají prostřednictvím této organizace)
•  osoby, které nejsou občany ČR nebo EU a pracují na území ČR bez povolení k pobytu

Pojištěná činnost:  

zakládá účast na nemocenském pojištění

podpůrčí doba:

• nemocenské - max. 380 dní (s možností prodloužení na dalších 350 dní)
• ošetřovné - 9 - 16 kal.dnů (spol.domácnost)
• ppm -28 - 37 týdnů       
• dlouhodobé ošetřovné - až 90 dnů (spol.domácnost není nutná)
• otcovská poporodní péče - 2 týdny
• vyrovnávací přísěvek v těhotenství a mateřství

Domácký zaměstnanec:

Každý zaměstnanec (bez ohledu na druh prac. vztahu), který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele (může pracovat i na pracovišti jiného zaměstnavatele) nebo doma a za předem stanovených podmínek. Pracovní dobu si rozvrhují sami (nestanovuje ji zaměstnavatel vůbec a ani z části). 

Pokud se jedná o pracovní činnost vyplněnou telefonnickými nebo osobními jednáními, nejedná se o domáckého zaměstnance - pracovní doba je z části stanovená.

Pokud zaměstnavatel určí práci přesčas nebo ve svátek, mají tito zaměstnanci nároky na zákonné příplatky.

Domáckým zaměstnance zaměstnanec není, pokud nepracuje den před nebo den po dnech pracovního klidu.

Nemá  nárok na ošetřovné.

Pokud výše jmenované platí pouze pro část směny, je domáckým zaměstnancem pouze po tuto část směny.

Pokud domácký zaměstnanec odvede práci v době dpn nebo nařízené karantény, tak průměr úhrnu na kalendářní den a započitatelného příjmu nesmí být vyšší než součin dvz (po redukci) a kal. dnů (nespadá sem prvních 14 kalendářních dnů náhrady mzdy, platu za období dpn).

Osamělý zaměstnanec:

• zaměstnanec ovdovělý, rozvedený, svobodný (pokud nežije s druhem/žkou nebo registrovaném partnerství).
• zaměstnanec jehož manžel/žena je ve výkonu trestu odnětí svobody v délce min. 1 roku 
• zaměstnanec jehož manžel/žena je ve výkonu zabezpečovací detence
• pokud bylo zahájeno řízení o prohlášení manžela/manželky za nezvěstným/nezvěstnou nebo mrtvým/mrtvým a tento zaměstnanec nežije s druhem/družkou

Odváděcí období:

Období, ve kterém domácký zaměstnanec odváděl práci a to v průběhu dpn nebo nařízené karantény.

1) stanoví se započitatelný příjem za kal. měsíc a nemocenské. Výsledek se vydělí počtem kal.dnů daného měsíce.

2) zredukuje se dvz a vynásobí počtem kal.dnů (bez dnů, za které náleží náhrada mzdy, platu)

3) bod 1 nesmí převýšit bod 2

4) o toto převýšení se pokrátí nemocenské

př:

Domácký zaměstnanec pracuje po-čt, v pátek pracuje na pracovišti zaměstnavatele.

Potřeba ošetřovného je na 9 dní.

Náleží pouze za pátek, protože dny pracovního klidu nejsou obklopeny a není v pátek domáckým zaměstnancem.

Z pojistného na soc. pojištění se hradí:

• dávky nemocenského pojištění
• dávky důchodového pojištění
• dávky a služby státní politiky zaměstnanosti
• provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti (na správní výdaje)

Povinnost platit pojistné mají:

• Zaměstnanci (od vstupu do zaměstnání až do dne ukončení zaměstnání a  z příjmů ze záv.činnosti, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů)
• Zaměstnavatelé
• OSVČ
• Osoby dobrovolně důchodobě pojištěné
• Pěstouni - odvádí se z odměny pěstouna. (Pěstoun je veden v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči).
• Student - motivační příspěvek (hradí se daň). Pokud zaměstnavatel uvede, že motivační příspěvek bude poskytován jen v souvislosti s prací u za-tele, pak se soc. poj. odvádí a sčítá se i s příjmem z DPP.
•  Stipendium, příspěvek na stravování a ubytování, jízdné v prostředcích hromadné dopravy, motivační příspěvek (hradí se daň) nezakládá účast na nemocenském pojištění - není poskytován v souvislosti se zaměstnáním.
• úroky z prodlení 
• V případě náborového příspěvku
  Odvádí se soc. poj. pokud je zúčtován do měsíce, ve kterém se stala FO zaměstnancem. 
• Nepeněžní dar nad částku 2 000,-Kč /rok v těchto případech: (do této výše se neodvádí daň z příjmů)
• dary za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech,
• při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr,
• při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
• při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu.
• za aktivitu humanitárního, sociálního charakteru za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (př: zabezpečení akcí pro zaměstnance)

Osoba je pojištěna pouze jednou:

• při souběhu společníka a jednatele u téhož s.r.o.
• při činnosti zastupitele územního samosprávného celku
• při činnosti v orgánech zřízených v rámci územního samosprávného celku 

Pojistné je splatné ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Příjem v cizí měně se přepočte devizovým kurzem stanoveným ČNB platným k poslednímu dni kal.m. do kterého se odvod na soc.poj.zaúčtovává (pokud ČNB nevyhlašuje kurz měny, použije se kurz, který vyhlásily banky k posl.dni kal.m. do kterého se odovod na soc.poj. zaúčtovává.

Poplatník je:

Osoba, které má příjmy, které zakládají účast na nemocenském pojištění.

Účastník nemocenského pojištění:

a) vykonává zaměstnání na území ČR 

b) vykonává zaměstnání přechodně v cizině pro svého zaměstnavatele (pokud se jedná o členský stát EU nebo stát s nímž uzavřela ČR smlouvu o soc.zabezpečení) a to podle podmínek smlouvy nebo příslušného koordinačního nařízení EU. Pokud není vyslán na dobu delší 2 let, je stále zaměstnanec pojištěn na území ČR. 

Pokud vykonává v nesmluvní cizině nebo ve státu, který není členem EU a bez dohody o uzavření smlouvy o sociálním zabezpečení, tak je stále sociálně pojištěn na území ČR po celou dobu vyslání.

Oboustranné smlouvy o soc. zabezpečení:

Zajišťují rovné zacházení na území druhého smluvního státu. Je stanovena doba vyslání zaměstnance, který je pojištěn ve státě, ze kterého byl vyslán. Účast na nemocenském a důchodovém pojištění se řídí právními předpisy státu, ve kterém zaměstnanec pracuje. Tyto smlouvy jsou nadřazeny právnímu řádu v ČR. Smlouvám je nadřazeno koordinační nařízení EU (pokud smlouva byla uzavřena se státem v EU).

https://www.mpsv.cz/web/cz/dvoustranne-smlouvy-o-socialnim-zabezpeceni

Zaměstnání malého rozsahu:

• Nástup do zaměstnání ostatního se na OSSZ nahlašuje do 8-mi kalendářních dnů.
• Nástup do zaměstnání malého rozsahu se na OSSZ nahlašuje do 20-ti kalendářních dnů následujícího měsíce a do tohoto dne musí být zaplaceno i sociální pojištění. (Změny ze zaměstnání malého rozsahu na ostatní a obráceně se nahlašují také. Může se jednat i o sobotu, protože zaměstnání malého rozsahu skončilo v pátek a zaměstnání ostatní začalo v sobotu).

Měsíční příjem činní minimálně 3 500,-Kč a zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Sociální pojištění se odvádí i z odměny jednatele v případě odměny minimálně ve výši 3 500,-Kč/m. Pokud je jednatel zároveň zaměstnancem, příjem ze zaměstnání a odměna jednatele se sčítá. Pokud je pracovní poměr uzavřen v měsíci nástupu tak, že nedosahuje příjem alespoň 3 500,-Kč a to z důvodu, že nebyl odpracován celý měsíc, tento příjem podléhá odvodu sociálního pojištění také. Osvč se nemusí hlásit do registru zaměstnanců a nehlásí se do registru pojištěnců z-tel musí evidovat ve své evidenci (ičo, druh pr.vztahu, délku trvání, výši zap.příjmu).

příklad: Jan Novák nastoupil do zaměstnání 31.1.2021 na základě DPČ. Odměna byla sjednána na 100,-Kč za 1 h. práce. Pracovní doba je rozvržena na po. st. pá. po 6 hodinách. Ačkoliv za leden je výše odměny pouze 600,-Kč, odvádí se pojistné na sociálním, protože odměna je sjednána tak, že by převýšila v případě práce za celý měsíc 3 500,-Kč započitatelného příjmu.

Příklad: Jan Novák nastoupil do zaměstnání 31.1.2021 na základě DPČ. Odměna byla sjednána na 100,-Kč/ hodinu práce. Pracovní doba nebyla rozvržena. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. Za únor byla z-nci vyplacena mzda ve výši 3 200,-kč a PPO skončil k 28.2.2021.  V dubnu mu byla vyplacena prémie 800,-Kč.
Nnásledující rok v únoru roční odměna v poměrné části 1000,-Kč.
Za únor z-nec neodváděl soc.pojištění, protože nezakládá povinnou účast na soc.pojištění, započitatelný příjem byl pouze 3 200,-Kč.  Protože v dubnu téhož roku mu byla vyplacena odměna 800,-Kč, je nutné odvést soc.pojištění z částky:
3 200 + 800 = 4000,-Kč  a to v období od 1.5.2021-20.5.2021. Protože by z-nec měl odvádět soc.pojištění v tomto případě z částky 4 000+1 000, odvede se soc. pojištění z částky 1 000,-Kč příští rok  a to rozmezí od 1.3.2022-20.3.2022

příklad Jan Novák nastoupil do zaměstnání 31.1.2021 na základě DPČ. Odměna byla sjednána na 100,-Kč/ hodinu práce. Pracovní doba byla rozvržena na po,st.čt./týdně 2hodiny denně. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. Za únor byla vyplacena zaměstnanci mzda ve výši 2 400,-Kč a PPO skončil k 28.2.2021 V dubnu mu byla vyplacena prémie 2 000,-Kč.
V únoru 2022 mu byla vyplacena odměna 1000,-Kč.
V březnu 2022 mu byla vyplacena odměna 3000,-Kč.
V dubnu Jan Novák uhradí soc.pojistné z částky 4 400,-Kč (2 400 + 2 000) v termínu od 1.5.2021 - 20.5.2021 V únoru již hradit soc.pojistné nebude (protože již z částky 2 400,-Kč hradil po přičtení 2000,-Kč), takže uhradí  soc.pojistné až z částky 1000,-Kč + 3 000,-Kč a to v termínu od 1.4.-20.4.2022.
Příklad:

Jan uzavřel pracovní poměr a v den uzavření onemocněl, nenastoupil tedy do pracovního poměru dnem vzniku pracovního poměru. Janovi byl vyplacen příjem (odměna), protože v pracovní smlouvě byla sjednána konstantně.
Z této částky nebude odvedeno sociální pojištění, protože se zaměstnancem stává až dnem nástupu do práce.

Sčítání příjmů:

Pokud zaměstnanec pracuje na základě více zaměstnání malého rozsahu u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů, jednotlivá zaměstnání se sčítají a soc. pojištění se odvádí v případě součtu vyššího 3 499,-Kč/m (v daném kalendářním měsíci).

V případě součinnosti zaměstnání malého rozsahu a ostatního zaměstnání se odvádí soc. pojištění pouze ze zaměstnání ostatního (ze zaměstnání malého rozsahu se soc. poj. neodvádí).

Pokud má zaměstnanec v jednom kalendářním měsíci více zaměstnání na DPP u jednoho zaměstnavatele, tak se příjmy z DPP sčítají. (Je nutné ohlásit zaměstnance pro nástup do zaměstnání, pokud součet založí účast na nemocenském pojištění).

Příjmy malého rozsahu se nesčítají s ostatními příjmy ani příjmy z DPP - a to i když je příjem vyšší 10 000,-Kč.

Pokud z-tel zaměstnává zaměstnance na HPP a DPČ, ze kterého plyne povinnost platit soc.poj., tak z hlediska odvodu soc. poj. má takovýto z-tel 2 zaměstnance.

Uvolněný člen zastupitelstva pro výkon funkcí, které zastupitelstvo určilo jako funkci hradí pojistné ze všech 

odměn za vykonávání takovýchto funkcí, protože odměna takového člena je minimálně 3 500,-Kč.

Uvolnění člen zastupitelstva pro výkon funkcí, které zastupitelstvo neurčilo jako funkci, nehradí tento člen soc.pojistné z takovéhoto příjmu.

Fo, která není členem zastupitelstva, ale je členem výboru zastupitelstva nebo komise rady je považován za z-nce,  pokud má příjem na základě tohoto členství ze závislé činnosti. Pojistné takovéto osoby se platí z každého příjmu jen jednou, pokud zakládá účast na nemocenském pojištění.

Přiklad: Jan Novák je členem sociální komise (není členem zastupitelstva) a z této funkce má sjednanou odměnu ve výši 3 000,-Kč/rok, zúčtovává se k prosinci daného roku. Dále pracuje na základě DPČ s odměnou 2 500,-Kč/měsíc. Soc.pojištění se bude odvádět až za započitatelný příjem zúčtovaný v prosinci z částky 5 500,-Kč a to v termínu od 1.1. - 20.1.

Pokud by p.Novák inkasoval pouze odměnu za členství v soc. komisi, neodváděl by soc. poj.

Příklad:
Práce ve více státech.
Daň si sráží každý stát sobě.
Odovody pojistného se odvádí v ČR

Sčítání příjmů u DPP Pokud dojde k ukončení DPP, příjem zůčtovaný v kal.měsíci po ukončení DPP se sčítá s příjmem v posledním měsíci DPP a na základě započitatelného příjmu se odvádí nebo neodvádí soc.poj.

Příklad: Zaměstnanec ukončil DPP 31.8. a následující měsíc v září mu byla vyplacena odměna ve výši 6 000,-Kč. Na základě DPP si měsíčně vydělal 6 000,-Kč. Za měsíc srpen mu tedy vznikla povinnost hradit soc.poj., protože výše odměny zúčtovaná v měsíci srpnu činila 6 000,-Kč a v měsíci září mu bylo zaúčtováno 6 000,-Kč tedy dohromady 12 000,-Kč. (Odvede se soc. pojištění z částky 12 000,-Kč a 12 000,-Kč se započte do vyměřovacího základu).

Souběh zaměstnání:

Pokud dojde u ukončení DPP a bezprostředně vzniku nové DPP, ostatního zaměstnání a vzniku ostatního zaměstnání, DPČ a vzniku nové DPČ, člena dozorčí rady a nástupu nové fce dozorčí rady, tak se konec zaměstnání nenahlašuje. Pro účely OSSZ pracovní poměr stále trvá (malého rozsahu i ostatní zaměstnání).

Pokud zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele pracuje ve dvou zaměstnáních, nahlašuje zaměstnavatel zaměstnance 2x na OSSZ a je účasten 2x soc. pojištění.